krivky

Diagnostika demence


Příznaky jak demence, tak i deprese mají negativní vliv na vykonávání obvyklých denních činností. Deprese je běžnější než demence u starších lidí. Vyloučení přítomnosti diagnózy deprese je důležitý krok při diagnostikování demence, avšak nebývá to snadné.

Rovněž je zcela zásadní odlišit demenci od běžného mírného poklesu mentálních schopností, které jsou spojeny s vyšším věkem.

Základem pro diagnostiku a léčbu pacientů trpících demencí je multidisciplinární (mezioborový) tým odborníků.2 Takový tým nemusí být vždy k dispozici, zejména mimo velká města, kde jsou velké fakultní nemocnice. Je důležité, aby veškerá provedená vyšetření a výsledky specialistů končily v rukou všeobecného praktického lékaře pacienta. Ten je dále interpretuje pacientovi a rodině a domlouvá s nimi další postup.

Mezioborový tým by se měl ideálně skládat z registrujícího všeobecného praktického lékaře, geriatra (tj. lékaře specializovaného na práci se staršími lidmi), neurologa (tj. lékaře specialisty v oblasti nemocí nervového systému), psychiatra (tj. lékaře specialisty na poruchy nálad, chování a spánku), neuropsychologa (tj. specialisty, který provádí testy s cílem zjistit podstatu a úroveň kognitivních poruch) a sociálního pracovníka (tj. odborníka v oblasti sociálních služeb, který umí pomoci s financováním služeb a propojit jednotlivce a rodiny s úřady a poskytovateli sociálních služeb).

Dohromady je takový tým schopen stanovit příslušnou diagnózu a zahájit odpovídající léčbu a doporučit další vhodné intervence.

Diagnostika demence

Diagnostické vyšetření se skládá z několika částí. Mezi ně patří:

  • Osobní anamnéza. Dotazy ohledně výskytu demence v rodině, prodělaných onemocněních, úrazech a podstoupených operacích stejně jako dotazy týkající se probíhajících chronických onemocnění. Toto zjišťování pomáhá odhalit jiné možné příčiny výskytu příznaků podobajících se demenci. Například onemocnění srdce by mohlo omezovat přívod krve do mozku a způsobovat zapomětlivost.
  • Farmakologická anamnéza. Dotazy ohledně alergií, vedlejších účinků léků, které pacient doposud užíval, seznam v současnosti užívaných léků a jejich dávkování. Tyto dotazy jsou výhodné s ohledem na předepisování léků v budoucnosti. Také může dojít k odhalení interakce podávaných léků (tj. když se účinek dvou nebo více léků navzájem ruší či zesiluje) nebo předávkování léky, které může být příčinou zmatenosti a vyvolávat podobné příznaky jako má demence.
  • Kompletní tělesné vyšetření. Posouzení sluchu, zraku, krevního tlaku, tepu a dalších základních ukazatelů zdraví a nemoci. Tělesná prohlídka může odhalit akutní či chronické onemocnění typu infekce, arteriální hypertenze nebo chronického selhání ledvin, které mohou způsobovat zmatenost a jiné, demenci podobné, příznaky.
  • Laboratorní testy. Sada laboratorních testů krve a moči včetně krevních testů, elektroencefalografie, počítačová tomografie mozku (zobrazovací metoda) nebo magnetická rezonance mozku (zobrazovací metoda) v závislosti na osobní anamnéze pacienta a jeho aktuálních příznacích. Například může být indikován test na stanovení množství cukru v krvi v případě, že postižená osoba vykazuje příznaky cukrovky, jako jsou časté močení, rozmazané vidění, zvýšená žíznivost nebo zvýšená hladina cukru v laboratorních testech.
  • Zobrazovací metody. Patří sem například jednofotonová emisní výpočetní tomografie (SPEC), počítačová tomografie (CT), pozitronová emisní tomografie (PET), magnetická rezonance (MRI) či vyšetření ultrazvukem (USG), a to v závislosti na osobní anamnéze pacienta a jeho aktuálních příznacích.
  • Neurologické vyšetření. Vyšetření motorického systému (tj. pohybu), reflexů, způsobu chůze a držení těla (tj. chůze), fungování smyslů a koordinace s cílem odhalit problémy s mozkem a nervovým systémem, které mohou způsobovat obtíže v oblasti chování a myšlení.
  • Neuropsychologické testy. Posouzení kognitivních funkcí (například paměti, pozornosti a vyjadřovacích schopností) pomocí jednoduchých testů nebo dotazníků (například je pacient požádán, aby si vybavil určitá slova nebo pojmenoval předměty). Tyto testy pomohou přesně určit rozsah obtíží, vystopovat změny kognitivních funkcí u dané osoby a zhodnotit schopnosti, které zůstaly doposud zachovány (důležité pro stanovení léčby).

 

  1. Diagnosis. Alzheimer’s Association® [online]. 2020 [cit. 2020-06-19]. Dostupné z: http://www.alz.org/alzheimers_disease_diagnosis.asp
  2. GUNHILD, W. et al. Access to Diagnostic Evaluation and Treatment for Dementia in Europe. International Journal of Geriatric Psychiatry, 2007, (1): 47–54. ISSN 0885-6230.
  3. Diagnosis. Alzheimer’s Association® [online]. 2020 [cit. 2020-06-19]. Dostupné z: http://www.alz.org/alzheimers_disease_diagnosis.asp
  4. Guideline on Medicinal Products for the Treatment of Alzheimer’s disease and other dementias. EMA [online]. London: European Medicines Agency, 2008 [cit. 2020-06-19]. Dostupné z: https://www.ema.europa.eu/en/documents/scientific-guideline/guideline-medicinal-products-treatment-alzheimers-disease-other-dementias-revision-1_en.pdf
  5. The MMSE test. Alzheimer’s Society [online]. 2020 [cit. 2020-06-19]. Dostupné z: http://www.alzheimers.org.uk/site/scripts/documents_info.php?documentID=121
  6. Earlier Diagnosis. Alzheimer’s Association® [online]. 2020 [cit. 2020-06-19]. Dostupné z: http://www.alz.org/research/science/earlier_alzheimers_diagnosis.asp

Tento web používá cookies. Prohlížením webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.

Souhlasím Více informací